Rodokmen přímé otcovské linie Josefa Huňka
Nejstarší kořeny rodu Huňků lze hledat kdesi na území patřícím ženskému benediktin-skému klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Majetek této církevní instituce se v minulosti nena-cházel v jedné souvislé oblasti, byl roztříštěn do větších či menších enkláv v okolí Prahy, ale také ve středních a severních Čechách. Není proto jednoduché určit, z které části země pra-předci přišli.
Prvním známým členem rodu je Matěj Huněk, jinak zvaný Zeman. Narodil se v době vlády Rudolfa II., období jeho dospívání pravděpodobně poznamenaly události stavovského protihabsburského povstání. Rodinu založil v nelehkých časech – na počátku třicetileté války. Není jasné, kde se v té době zdržoval a nevíme toho ani mnoho o jeho nejbližších příbuzných, známe jen jediného Matějova syna z prvního manželství. Jmenoval se Šťastný Huněk a dle dostupných informací se narodil někdy okolo roku 1625.
Od 17. století do 20. století muselo uplynout ještě hodně vody, a celý text by přesahoval přostředky, které v tomto článku máme k dispozici. Uveďme tedy už jen několik informací sahající 100 let zpátky:
Z evidenčního listu vyplývá, že v roce 1927 byla ještě rodina Huňků kompletní (pouze bez Josefova syna z prvního manželství), křížek u Josefova jména však napovídá, že nedlouho poté zemřel. Nejpozději se tak stalo v roce 1935.
Z policejního dokumentu se lze dále dozvědět, že všichni tři společní Josefovi a Boženini synové v roce 1927 stále ještě žili s rodiči, a to ve Vokovicích č. 89, přičemž nejstarší Václav byl strojním zámečníkem, prostřední Josef kovosoustružníkem a nejmladší Antonín se učil na kožešníka.
Vyučený soustružník Josef Huněk se dlouho svým původním zaměstnáním neživil. Již na konci 20. let složil zkoušky potřebné k vystavení řidičského průkazu a začal se živit jako šofér – nejprve u nebušického majitele autodopravy, Jindřicha Meissnera, přibližně od roku 1933 potom u firmy Star-film na Praze II.
V roce 1935 si vzal za ženu Josefu Károvou. Společně bydleli ještě další tři roky společ-ně s Josefovou matkou, poté se přestěhovali o několik ulic dál. Z manželského svazku Josefa a Josefy vzešli dva synové, oba přišli na svět v atmosféře protektorátního Československa. Jako první Zdeněk v září roku 1939, jako druhý Josef v červenci 1943. Oba syny vychovali rodiče v nové části Vokovic a prožili spolu 40 let manželství. Josef zemřel v srpnu 1975, Josefa necelých pět let po něm.
Synové Zdeněk i Josef Huněk, dnes již oba bohužel po smrti (starší Josef zemřel 9. 10. 2019), v průběhu 60. let založili svoje vlastní rodiny, díky nimž se dnes rod úspěšně rozrůstá dál.
Rodokmen přímé otcovské linie příjmení Huněk
Tagy:
